Pásmo krátkých filmů,

Francie, Litva, Dánsko, Polsko, Norsko, 113‘,

Nesnesitelní rodiče, existenciální dusno teenagerů, techno, drogy, násilí státní i domácí. Pásmo pěti krátkých filmů o tom všem mluví jasně a bez trapností. Krátké hrané snímky vybrali mladí diváci pro všechny do 99 let.

Filmy: Zločinci, Techno, mami, Wild minds, Zásvětí, Thea a Tuva

Zločinci (Francie/Rumunsko/Turecko, 2020, 23 min., režie: Serhat Karaaslan)

Mladí milenci si chtějí užít romantický večer mimo své vysokoškolské koleje. Jsou ale v Turecku. A tak nemají nejmenší šanci se pomilovat v hotelu, protože podle místních zákonů by museli nejdříve předložit svůj oddací list. Jistou naději jim ale skýtá nabídka dvou pokojů za cenu jednoho. Háček je ale v tom, že dívka musí být celou noc zamčená v tom svém… A tak zapojí všechnu důmyslnost svého mládí a nakonec se octnou ve vysněném prostoru. Když už ale jejich hormony naplno pracují, ozve se bušení na dveře, což jejich příběh posune zcela jiným směrem… Nedaleko od nás totiž existuje svět, který má puritánské zákony zakazující dospělým lidem sdílet hotelový pokoj a navíc i bdělé občany, kteří jsou ochotní nad takovými zákony bdít víc než sami zákonodárci. Zkrátka nikdy tam nikdo neví, kdo koho sleduje a obcházet pravidla se v tomhle městě zatraceně nevyplácí! Vítězný kraťas festivalu Sundance je velmi výmluvný. Učí nikdy nikomu nevěřit?

Techno, mami (Litva, 2021, 18 min., režie: Saulius Baradinskas)

Teenager Nikita zbožňuje techno muziku. Je to pro něj dokonalý únik z reality, které vládne jeho přepracovaná, nervózní a absolutistická matka a z fádního života v socrealistických kulisách dnešní Litvy. Láká ho Mekka technařů Berlín. A důvodů k útěku má dostatek. Zcela jasných, v dusné atmosféře mistrovsky vykreslených obrazově i režijně dlouhými záběry hudebně nabitými soundtrackem Roba Meyera. Tahle divoká jízda územím frustrovaného dospívání působí bolestně povědomě a je nápadně svěží.

Wild Minds (Dánsko, 2021, 29 min., režie: Hannah Elbke)

Jsou všichni rodiče trapní? Daniel ví, že ti jeho ano. Nedává svoji svéráznou mámu, které se jeho spolužáci smějí. Nemůže se dočkat, až se přestěhuje za tátou do Kodaně. Máma to však nezvládá a vypořádává se s touto informací po svém. Je šílená nebo jen dává tou nejprostší cestou najevo svojí lásku a toleranci? Dokáže syn opravdu nechat mámu samotnou?

Zásvětí (Polsko, 2020, 20 min., režie: Agnieszka Nowosielska)

V prostředí idylické vesnice se odehrávají události, které jakoby nic přecházejí hranici mezi chladnou racionalitou a magickým realismem. Weronka začíná pochybovat, zda jsou to jen náhody. Má sled prapodivných příhod co dočinění s jejím synem? Nemůže mít ale tenhle kluk zázračné schopnosti? A otázek přibývá více než odpovědí....

Thea a Tuva (Norsko, 2020, 23 min., režie: Kristian B. Walters)

Co přináší alkoholismus rodičů a jako důsledek osamocení dětí, bezcílnost jejich existence i mnoho dalších otázek evokuje tento norský krátkometrážní skvost - například: Rodí se lidé už zlí, nebo na jejich vývoj má formující vliv rodinné prostředí? Hrdinky snímku Thea (14) a Tuva (12) si celý den mají poradit se sebou samy, protože rodiče vyspávají po bouřlivém mejdanu a matka jim dost agresivně dává najevo, že doma teď opravdu zůstat nemohou. Co teď? Ulice města i místní nákupní centrum jsou prostorem, v němž se poflakují ne poprvé ani naposledy. Tentokrát se tam „náhodně“ potkají s pětiletou Sofií, která se k nim připojí bez vědomí své vlastní matky, zaměstnané náhlým setkáním se svým známým… Přátelství? Spíš hra na to, jak někoho ovládnout je motivací jejich společné výpravy a „zábavy“. Co ale se Sofií, když se setmí? Co vše se může stát? Nemyslete hned na nejhorší…