ERHART |
Drama, ČR, 71‘, |
Mladý muž se vrací do rodného města, aby navštívil nemocnou matku. Přitom však zjistí, že rodinný dům, ve kterém matka žije, se má proti jejich vůli prodávat skrze anonymní společnost v daňovém ráji. Erhart tak musí rozplétat temnou historii malého města, sahající k privatizačním podvodům. Vizuálně působivý psychologický thriller o morálním odkazu 90. let na českou současnost byl doposud uveden na mezinárodních festivalech v Evropě, Asii a nyní vstupuje do českých kin. Celovečerní debut Jana Březiny, který absolvoval FAMU pod vedením Věry Chytilové, představuje talentovaného Filipa Březinu v hlavní roli mladíka Erharta, který za pomoci kamarádky Bíby a její poručnice (Elizaveta Maximová) zjišťuje okolnosti vytunelování místní továrny. Za to byl odsouzen jeho nezvěstný otec, do případu je zapleten také otec Bíby, majitel továrny a kandidát do Senátu (Přemysl Bureš), kterého může přílišné otevírání minulosti ohrozit. Rozvíjí se tak spletitý příběh o dvou rodinách, jejichž osudy byly a jsou bytostně spjaty s privatizačními podvody 90. let. Jedná se však o příběh palčivě současný. „Téma odkazu 90. let a dopadu privatizační éry na současnost v současném českém filmu vídáme zřídka. Chci ukázat, jak nás ovlivňuje i desítky let po revoluci. Při pohledu na současnou společenskou situaci se domnívám, že jde o nezbytný proces,“ vysvětluje režisér a scenárista Jan Březina. Inspiraci našel Březina v osobní zkušenosti. „Pocházím z malého města, kterému dominovala slavná továrna se 150letou historií. Jenže v 90. letech byla privatizována, což vedlo k její likvidaci. Stroje se prodaly a stovky lidí přišly o práci. Šlo o nevratný proces, jehož následky pociťujeme dodnes. Podobně vnímám hranici mezi příčetností a šílenstvím – je snadné ji překročit, ale těžké vrátit se zpět. A právě v tom vidím metaforu pro transformaci české společnosti v 90. letech minulého století. Příběhem Erharta chci ukázat odkaz této éry mladším generacím.“ |